Kdo je mentor – definice, kompetence, role a odpovědnosti

Návrat

V dnešním dynamickém světě, kde vzdělávání a profesní rozvoj hrají klíčovou roli, se koncept Mentor/Mentee stal nesmírně důležitým. Mentoring je proces, který může významně ovlivnit rozvoj jedince v profesní i osobní sféře. V USA nebo obecně na Západě je znám již desítky let, v Polsku teprve začíná nabývat na významu. S přibývajícími programy mentoringu roste počet jak mentees, tak mentorů/mentorek. Ale kdo je vlastně Mentor?

V tomto článku se budeme zabývat hlubší definicí mentora, jeho rolí v životě jedince a klíčovými kompetencemi, které z něj činí nepostradatelnou oporu v procesu rozvoje. Zjistíme, jakými charakterovými vlastnostmi a dovednostmi se Mentor/Mentee vyznačuje a jaký přínos může mít jak pro Mentora, tak pro Menteeho, tj. mentorovanou osobu. Prozkoumáme také různé aspekty mentoringu, od tradičního, firemního vztahu Mentor-Mentee až po otevřené formy mentoringu, které jsou v Polsku stále populárnější. Pojďme společně zjistit, kdo je Mentor a proč je klíčovou postavou v dnešním světě osobního a profesního rozvoje.

Kdo je mentor? – definice

Stejně jako v předchozím článku o definici mentoringu i v případě Mentora je vhodné si nejprve ověřit definici.

Mentor je podle definice „zkušený, moudrý rádce, učitel a vychovatel“.

Zjednodušeně řečeno je to člověk, od kterého se člověk učí. Mentor má určité kompetence a zkušenosti v určitém oboru a mentee – tj. student – z těchto zkušeností těží tím, že přijímá podporu, rady a pomoc, kterou mu mentor nabízí.

Stejně jako při definování mentoringu je však i v tomto případě třeba zvážit definici mentora a mentee z hlediska skutečných procesů učení na trhu a obecněji v oblasti osobního a profesního rozvoje.

Mentor a procesy mentoringu

Mentor z titulu své funkce neexistují ve vzduchoprázdnu. Aby mohl existovat mentor, musí existovat také proces mentoringu, do kterého je zapojen mentee.

Právě vzhledem k typům mentorského procesu můžeme typy mentorů a mentees klasifikovat různě:

Formální mentoringové procesy

Jedná se o nejefektivnější formu mentoringu, a tedy i o nejefektivnější ztělesnění vztahu mentor. Takové procesy mají předem definovanou strukturu. Mimo jiné jsou při nich na začátku stanoveny konkrétní rozvojové cíle Mentee, které se v průběhu procesu zohledňují, a na konci oba lidé ve dvojici zhodnotí, do jaké míry byly cíle splněny, a určí další cestu rozvoje. O srovnání formálních mentoringových procesů a neformálního vztahu jsme více psali v předchozím článku.

Formální mentoringové procesy jsou obvykle dostupné na pracovišti, jako specializované otevřené programy nebo na univerzitách. Nejčastěji začínají náborem mentora a mentees a poté buď organizátoři vytvoří dvojice účastníků, nebo jsou to mentees, kteří si vybírají své mentory/mentorky z navržených návrhů.

Neformální mentoring

Na definici mentora lze nahlížet také prizmatem neformálních procesů, kdy je to nejčastěji osoba s menšími zkušenostmi, kdo iniciuje kontakt s známým, který má v dané oblasti více zkušeností. Mentoring se v tomto případě skládá z několika setkání, rozhovorů, během nichž Mentee předkládá své problémy a Mentor radí nebo se dělí o své zkušenosti.

Je však třeba poznamenat, že tento typ vztahu velmi často nabývá poradenského charakteru nebo se dokonce ubírá směrem k ukázání určitého způsobu. V takovém případě přestává jít o mentoring a Mentor se v praxi stává konzultantem, nebo dokonce otcem/matkou Mentee, což obvykle nedopadá dobře.

Ať už vstupujeme do jakéhokoli typu vztahu, je velmi důležité mít na paměti roli mentora. Rozhodně to NENÍ radit nebo soudit, ale spíše analyzovat, klást otázky a nakonec se podělit o své znalosti a zkušenosti. Každopádně těchto rolí je v praxi mnohem více.

Co dělá mentor? – role v procesu

Mentor má řadu různých rolí, které by měl přizpůsobit konkrétnímu procesu mentoringu v závislosti na jeho potřebách. Za takový výchozí základ lze považovat následující role:

• Partnerství nebo partnerství s mentee. Když jsme Mentorem, často nevědomky vstupujeme do role opatrovníka, chceme Menteeovi pomáhat řešit problémy, nacházet za něj řešení, chránit ho před chybami. A o tom mentoring není. Mentor-společník buduje důvěru a bezpečí, aby Mentee měl prostor k růstu, k budování vlastních zkušeností, k dělání chyb.
• Podpůrný – Mentor, který chce být menteeovi oporou, ho nesoudí a neodsuzuje. Projevuje zájem o mentee a témata, která do mentoringových sezení vnáší. Podporuje Menteeho v rozšiřování perspektiv, hledání nových řešení, změně kontextu. Poskytuje povzbuzení a podporuje plné zapojení do procesu.
• Aktivní naslouchání tomu, co chce mentee říct. Používání parafrází, objasňování, reflektování pocitů a shrnutí. To vše s cílem lépe poznat potřeby Mentee, ale také dát Mentee prostor k vyjádření, kterému musí předcházet reflexe tématu, sebereflexe, poznání sebe sama.
• Kladení otázek, které se často označují jako koučovací otázky – počínaje otevřenými otázkami, přes hodnotové otázky (na straně mentee) a uzavřené otázky týkající se plánů a aspirací mentee. Někteří Mentoři říkají, že otázky jsou nejdůležitějším nástrojem v jejich práci. Viz také seznam koučovacích otázek závislých na cíli.
• Analýza a vyvození závěrů a jejich sdílení s mentee. V procesu práce s Mentee má Mentor přístup k mnoha údajům, a to jak k údajům získaným od Mentee, tak k údajům, které jsou vlastními zdroji Mentora. Důležitou úlohou Mentora je umět propojit „mnoho bodů“ a vyvodit závěry, které jsou pro Menteeho užitečné.
• Sdílení znalostí a zkušeností. Při vstupu do daného procesu mentoringu má mentor z definice více zkušeností a nashromážděných znalostí v dané oblasti. Úkolem mentora je podělit se o tyto zdroje s mentee, ale nezapomenout tak učinit až ve chvíli, kdy mentee vyčerpá své nápady a oba se shodnou na hodnotě sdílení znalostí mentora v daném okamžiku.

Co by mentor neměl v procesu dělat?

Pro bližší vymezení role mentora v procesu je také vhodné zvážit, co by mentor rozhodně neměl dělat:

• Nebuďte kritičtí ani negativní: Mentor by neměl mentee kritizovat demotivujícím nebo negativním způsobem. Místo toho by se měl zaměřit na konstruktivní zpětnou vazbu a hledání řešení.
• Nevnucujte řešení: Mentor by neměl menteeovi vnucovat své nápady nebo řešení. Podstatou mentoringu je pomoci menteeovi samostatně přemýšlet a rozhodovat se.
• Neignorujte potřeby mentee: Je důležité, aby mentor naslouchal potřebám, cílům a obavám mentee a rozuměl jim. Jejich ignorování může vést k nedůvěře a neefektivnímu mentorskému vztahu.
• Nebuďte nedostupní: Mentor by měl být dostupný a přítomný v dohodnutém čase schůzky. Spolehlivost a pravidelnost schůzek jsou klíčem k úspěšnému mentorskému vztahu.
• Neobhajujte své postavení nebo moc: Mentor by neměl používat své postavení nebo moc negativním způsobem. Vztah by měl být partnerský, nikoli hierarchický.
• Nezklamte důvěru: Důvěra je klíčovým prvkem mentorského vztahu. Mentor by neměl porušovat důvěru sdílením soukromých informací nebo nevhodným používáním informací poskytnutých mentee.
• Nevnucujte svůj životní styl: Mentor by neměl menteeovi vnucovat svůj životní styl nebo hodnoty. Musí respektovat odlišnosti a individualitu Mentee.
• Nepřehlížejte osobní rozvoj: Mentoring by se neměl zaměřovat pouze na profesní aspekty. Stejně tak je důležité rozvíjet menteeho jako osobnost a pomáhat mu vypořádat se s osobními problémy.
• Nezapomínejte na cíle menteeho: Mentor by měl mít na paměti cíle menteeho a pomáhat mu jich dosáhnout. Bez ohledu na témata probíraná na schůzkách je účelem mentoringu podpořit Mentee v dosahování jeho/jejích cílů.
• Nebuďte netrpěliví: Proces vývoje může trvat dlouho a změny mohou probíhat postupně. Mentor by neměl ztrácet trpělivost a měl by motivovat mentee k vytrvalosti.

Je důležité, aby mentor ve vztahu s mentee zachovával profesionalitu, empatii a respekt a vždy se řídil dobrem a rozvojem mentee. Vyvarování se výše uvedeného chování pomáhá vytvořit pozitivní a efektivní mentorský vztah, který je přínosný pro obě strany.

Mentor versus kouč – rozdíly

Zde je také třeba upozornit na hlavní rozdíly mezi mentorem a koučem.

Rozdíly jsou především v rolích kouče a mentora. Kouč je totiž člověk, se kterým se učíme, a Mentor je někdo, od koho se můžeme něco naučit. Jinými slovy, Kouč má inspirovat, vyzdvihnout silné stránky Koučovaného. Má klást obtížné otázky, provokovat myšlenky, pomáhat vystoupit z informační bubliny. Mentor naproti tomu tyto úkoly částečně také plní, ale je především osobou, která má zkušenosti v určité oblasti a sdílí je s Mentee.

Kromě toho musí být kouč z titulu své funkce vyškolen a mít zkušenosti v oblasti koučování. Měl by mít certifikát a pokud možno absolvovat co nejvíce tréninků. Mentor by také bylo dobré, kdyby znal příslušné koučovací techniky, ale není to nutné k tomu, aby byl ve své roli efektivní.

Velmi důležitým rozdílem je také výše zmíněná znalost domény. Kouč nemusí „znát“ oblast, ve které bude koučovaného podporovat. Při koučování například v oblasti prodeje nemusí být kouč vynikajícím obchodníkem. Stačí, když bude vhodně klást otázky a vést koučovaného k tomu, aby se v této oblasti rozvíjel. Mentor by naproti tomu měl mít rozhodně výrazně větší znalosti a zkušenosti než koučovaný v oblasti, ve které se chce koučovaný rozvíjet.

Mentoring kombinuje prvky koučování, ale doplňuje je o znalosti a zkušenosti. Mentor během sezení mimo jiné ukazuje, jak sám řešil problémy, s nimiž se mentee právě potýká.

Klíčové vlastnosti a kompetence mentora

Každý, kdo se chce stát mentorem, by měl zvážit, zda má vlastnosti a schopnosti potřebné pro výkon této funkce.

Za zmínku stojí tyto funkce:

• Ochota pomáhat druhým. Být mentorem znamená pomáhat a podporovat druhé. Je nutné zajímat se o druhého člověka, chtít ho podpořit a cítit uspokojení z toho, že druhému pomáháte, že vidíte, jak řeší své problémy a dosahuje svých dalších cílů.
• Dostupnost. Mentoring je proces, který se odehrává na mnoha úrovních. Samotná mentoringová sezení trvají 60-90 minut a k tomu, aby byl proces efektivní, je potřeba minimálně 5-6 sezení. Závazek je potřeba také mezi jednotlivými sezeními – před nimi – na přípravu a po nich na sebereflexi a přemýšlení o tom, co příště udělat jinak/lépe.
• Motivace. Tato vlastnost do jisté míry souvisí s touhou pomáhat druhým, ale motivace může pocházet i z jiných zdrojů. Vyplatí se zamyslet se (například pomocí techniky 5x proč) nad tím, proč se chceme stát mentorem, a mít tuto motivaci na paměti po celou dobu procesu.
• Znalosti a zkušenosti. Vzhledem k roli mentora je také nutné mít znalosti a zkušenosti ve zvoleném tématu, které daný otevřený mentoringový program pokrývá, nebo které jsou u mentee žádoucí.

Na druhou stranu mezi klíčové kompetence mentora patří:

• schopnost stanovit si cíle pro sebe i pro ostatní,
• poskytování konstruktivní zpětné vazby,
• komunikační dovednosti,
• aktivní naslouchání,
• kladení otázek.

Pokud máte tyto vlastnosti a schopnosti, nic vám nebrání vyzkoušet si mentoring. A rozhodně to stojí za to.

Výhody práce mentora

Kromě uvědomění si vlastní motivace přináší mentoring mentorům mnoho dalších výhod. Zde jsou některé z hlavních výhod, na které je třeba si dát pozor. Tento výčet však rozhodně není uzavřený a v mentoringu se najde něco pro každého:

• Rozvoj vůdčích dovedností: Mentoring vyžaduje schopnost komunikovat, naslouchat, motivovat a vést. Prostřednictvím mentoringu si mentor rozvíjí vůdčí dovednosti, které mohou být užitečné v profesním i osobním životě.
• Opětovné učení: Proces mentoringu nutí mentora přemýšlet o vlastních zkušenostech a znalostech. Mentor musí být připraven přehodnotit svá vlastní rozhodnutí a jednání a učit se znovu.
• Shrnutí a srozumitelnost: Pomáhat ostatním porozumět určitým pojmům nebo dovednostem může mentorovi pomoci lépe porozumět stejným pojmům a zvýšit srozumitelnost jeho výkonu.
• Větší spokojenost a motivace: Mentor může zažít velké uspokojení a motivaci, když vidí, že mentee dosahuje svých cílů a roste. To může být zdrojem další energie a nadšení pro jejich vlastní aktivity.
• Vytváření sítí: Mentor může prostřednictvím mentoringu navázat cenné kontakty a profesní vztahy. To vám může v budoucnu přinést prospěch v podobě nových obchodních nebo profesních příležitostí.
• Zvýšené sebeuvědomění: Mentoring vyžaduje porozumění vlastním silným a slabým stránkám a schopnost komunikovat s ostatními. To pomáhá mentorovi zvýšit sebevědomí a zlepšit jeho měkké dovednosti.
• Udržení vášně pro tuto profesi: Pomoc mladším lidem s jejich profesním rozvojem může mentorovi připomenout, proč si vybral svou profesní dráhu, a pomoci mu udržet si vášeň pro svou práci.
• Pohled mladé generace: Mentoring může mentorovi poskytnout nový pohled na dnešní výzvy a přístupy mladé generace. To může pomoci přizpůsobit se měnícím se trendům a potřebám trhu.
• Rozvoj komunikačních dovedností: Mentoring vyžaduje vynikající komunikační dovednosti. Praxe v této oblasti může mentorům pomoci zlepšit jejich schopnost efektivní komunikace.

Jak se stát mentorem

Už víme, kdo je mentor, jaké by měl mít klíčové vlastnosti a kompetence a jaké jsou výhody účasti na mentoringu. Otázkou tedy je, jak se mentorem stát.

První metodou je jednoduše vyhledat seznam otevřených mentoringových programů ve vyhledávači pomocí dotazů jako „mentoringový program“, „nábor mentorů“, „přihlásit se jako mentor“ apod. Samozřejmě, že období náboru do většiny programů je již uzavřeno. Období náboru do většiny programů je samozřejmě uzavřené, a proto se může stát, že v danou chvíli nebude možné se do programu přihlásit. Nic vám však nebrání v tom, abyste se do programu zaregistrovali a přihlásili se, až se nový program otevře.

Druhou možností je vyhledat některou z mnoha dnešních oborových organizací a nadací a připojit se k ní. Například Women in Law, Work Moms, Dare IT atd. Tyto organizace velmi často vedle svých dalších aktivit pořádají mentoringové programy otevřené pro své účastnice či účastníky.

Další metodou může být navrhnout zaměstnavateli, aby zorganizoval interní mentoring, a přihlásit se jako mentor. Případně můžete sami hledat Mentee – například tak, že na firemním intranetu sdělíte, že jste ochotni stát se Mentorem.

Kromě toho existuje na polském trhu řada škol mentoringu, kde můžete získat počáteční znalosti a později i certifikát mentora. To může být určitou alternativou nebo doplňkem k účasti v prvních mentoringových procesech.