Mentoring a zlepšování duševního zdraví na pracovišti

Téma duševního zdraví na pracovišti již začíná pronikat do každodenního života moderních firem. Tento trend zesílil zejména po pandemii a v souvislosti s nedávnými politickými a globálními událostmi. Naproti tomu tématem, které je přinejmenším v Evropě prozatím stále ještě nové, je vliv mentoringu na duševní zdraví. V tomto článku se na to podívám blíže, když dokážu, že mentoring může výrazně zlepšit spokojenost a celkové „duševní zdraví“ v práci. 

Problémy s duševním zdravím v práci 

Jak jsem již zmínila v úvodu, výzkumné instituce, vládní instituce, ale i samotné firmy začínají pomalu vnímat téma duševního zdraví v souvislosti s prací. Nejvýznamnějším počinem posledních let je v tomto ohledu pravděpodobně zařazení profesního vyhoření do seznamu Mezinárodní klasifikace nemocí WHO. Od 1. ledna 2022 je vyhoření, které přímo souvisí s duševním zdravím, oficiálně uznáno jako syndrom, který může vést k závažnějším zdravotním problémům. Tato událost vyvolala mediální rozruch a upozornila na problematiku duševního zdraví v práci. 

To však samozřejmě není jediný signál. Začaly se také hojně objevovat výzkumy a zprávy o duševním zdraví v práci. 

Více než polovina zaměstnanců se v práci cítí úzkostně, stresovaně a má zhoršenou náladu 

Jedním z příkladů je studie provedená Klinikou duševního zdraví HARMONIA (LuxMed Group). Podle ní: 

• Až polovina zaměstnanců pociťuje v práci intenzivní stres, 
• 60 % má výrazně zhoršenou náladu projevující se smutkem a depresí, 
• 65 % respondentů se obává o svou budoucnost a cítí úzkost i bez stresových situací. 

Zajímavé je, že největší potíže se zdravím uvádí skupina mladších lidí – do 30 let.  

V důsledku těchto problémů zaměstnanci hlásí slabší motivaci k práci (57 % z nich má potíže udržet si motivaci) a nižší produktivitu (65 % respondentů).  

Dvě třetiny zaměstnanců hlásí příznaky vyhoření 

Podobné závěry lze vyvodit i ze studie, kterou si nechala vypracovat Nationale-Nederlanden. Vyplývá z ní, že až 67 % zaměstnanců pociťuje příznakypracovního vyhoření. O něco častěji tyto příznaky hlásí pracovníci pracující na dálku nebo hybridní pracovníci (75 % a 79 %).  

„Mezi nejčastěji zmiňované (příznaky) patří vyčerpání z práce, nedostatek potěšení z práce nebo chuť ji změnit. Uvedlo je 36 %, 35 % a 29 % respondentů.“ 

Dopady problémů s duševním zdravím na zaměstnavatele 

Přímý dopad výše uvedených problémů je samozřejmě na celkovou pohodu zaměstnanců, ale také v širším měřítku na nás jako lidi. Práce se prolíná s osobním životem a problémy v práci přímo ovlivňují i osobní život. 

Kromě toho vede neřešené téma problémů s duševním zdravím k mnohem horším následkům a onemocněním, například úzkostem nebo depresím. 

Téma duševního zdraví se proto přímo dotýká i podnikatelů. Podle údajů Správy sociálního zabezpečení (ZUS) bylo v roce 2022 vystaveno až 1,3 milionu neschopenek pro duševní poruchy, což představuje 10 % všech absencí souvisejících s pracovní neschopností. 

Nejčastěji se tyto výpadky týkaly: 

• závažný stres a poruchy přizpůsobení (32 % dnů absence v souvislosti s duševním zdravím), 
• depresivní epizody (20 %), 
• úzkostné poruchy (18 %). 

Vliv mentoringu na pohodlí a duševní zdraví 

Nejbezpečnějším způsobem přímé péče o duševní zdraví je samozřejmě konzultace s odborníkem. Pokud máte jakékoli znepokojivé příznaky, vždy se vyplatí poradit se s terapeutem. Mnoho firem již začíná do svých programů zaměstnaneckých výhod zavádět bezplatné konzultace s psychologem. To je velmi dobrý trend, který se vyplatí využít. 

Na zlepšení pohody má však vliv i samotná situace a mechanismy zavedené na pracovišti, včetně prokázaného vlivu mentoringu na duševní zdraví. 

V oboru lze najít mnoho studií, případových studií a metaanalýz, které ukazují, jak mentoring v práci ovlivňuje duševní zdraví. Níže uvádím několik příkladů. 

Zlepšení sebevědomí budováním vztahů 

První ze studií, kterou bych rád představil, je program realizovaný v Nizozemsku, jehož cílem bylo ověřit, jak mentoring ovlivňuje budování vztahů a vytváření sítí. Tato studie odhalila silné účinky mentoringu směrem ke zlepšení sebeúcty a snížení osamělosti.  

Navázaný vztah založený na uznání a přijetí a samotný úspěšný proces navázání tohoto vztahu poskytl mentees pocit sebeúcty, přijetí a sebedůvěry a naznačil, že bude snazší budovat další vztahy v pozdějším životě. 

Tato studie také ukázala, že je důležité, aby mentoři vzájemně chápali své potřeby a aby se mentees věnovali svým základním sociálním dovednostem. 

Vliv mentoringu na psychickou pohodu studentů 

Druhá studie zahrnovala studenty amerických univerzit a analyzovala, jak mentoring snižuje negativní dopady pandemie Covid-19 na jejich duševní zdraví.  

Studie také ukázala, že různé skupiny studentů reagovaly na mentoring různě, ale u všech se projevily pozitivní účinky v podobě otupení negativních emocí, zlepšení duševního zdraví a studijních výsledků. 

Mentoři mají z mentoringu také prospěch 

Jak je vidět, mentoring má pozitivní vliv na duševní zdraví mentees, což vyplývá nejen ze samotného základu mentoringu, ale bylo to potvrzeno i konkrétními výzkumy. Ale co Mentoři a Mentees? Má mentoring pozitivní dopad i na druhou stranu páru? 

Ano. Ukazuje to mimo jiné studie provedená na policistkách ve Velké Británii. Podle ní účast ve formálním mentoringovém programu v roli mentora vede ke snížení stresu a úzkosti. Mentoři mají navíc pocit, že jejich práce je v důsledku mentoringu hodnotnější, což dále zlepšuje jejich duševní pohodu. 

Mechanismy mentoringu pro zlepšení duševního zdraví zaměstnanců 

Mentoring svými předpoklady spouští řadu mechanismů a činností, které následně pozitivně zlepšují duševní zdraví na pracovišti. Podle zprávy organizace Mind Share Partners duševní zdraví pozitivně ovlivňují mimo jiné (na 3. a 4. místě): 

• ocenění provedené práce, 
• kontakt s kolegy nebo manažerem, 
• podporu kolegů nebo manažera. 

Zdroj: https://www.mindsharepartners.org/mentalhealthatworkreport-2023-dl  

Mentoring výborně podporuje výše uvedené faktory, ale kromě nich poskytuje i mnoho dalších, které rovněž pozitivně ovlivňují duševní zdraví mentees: 

• Zvyšování sebevědomí, oceňování výsledků práce – Mentoři pracující s mentees jsou s nimi v přímém kontaktu. Poskytují zpětnou vazbu a diskutují o výsledcích své mentorské práce, takže si této práce přímo všímají a často oceňují, zda jde o výsledky, nebo o samotné silné stránky a zdroje Mentees. 
• Být vyslechnut – Mentoringová sezení jsou individuální, takže během nich má mentee možnost promluvit a pokud se mentor nedopouští základních mentorských chyb – je vyslechnut. 
• Snížení stresu prostřednictvím podpory při řešení aktuálních problémů – Mentoři mohou nabídnout svou přímou podporu při řešení aktuálních problémů a výzev v práci. Mohou mentee pomoci s jejich překonáním a v některých situacích se podělit o vlastní zkušenosti nebo poradit konkrétní řešení. To následně může vést ke snížení stresu přímo souvisejícího s těmito problémy. 
• Zlepšení pohody prostřednictvím zvýšení efektivity v práci – Mentoring je zaměřen na rozvoj mentee, realizaci cílů a sebezdokonalování. To přirozeně vede k větší efektivitě Mentees v určité oblasti. A větší efektivita znamená lepší pohodu. 
• Building Relationships – mentoring ve svém základu spočívá v budování vztahu. I když, jak se dá předpokládat, jde pouze o jeden vztah – s mentorem, je kvalitní a relativně stálý po celou dobu mentoringu a někdy i déle. Díky tomu se může mentee, ale i mentor cítit méně osamělý, a jak ukazují mnohé studie, vztahy a sítě přátel dokonale korelují s dobrým duševním zdravím. 
• Všímání si závažnějších příznaků – Na závěr je třeba upozornit na další oblast – méně zjevnou, ale nesmírně důležitou. Během mentorských sezení vstupuje mentor do vztahu s mentee, poznává druhého člověka, jeho výzvy, problémy, ale často je také schopen včas rozpoznat závažnější příznaky. Upřímný vztah může například odhalit příznaky postupující deprese nebo vyhoření, a to zase poskytuje příležitost reagovat – například návrhem kontaktu s terapeutem. 

Podívejte se také na další výhody, které má mentoring pro firmy, mentory a mentees. 

Praktické využití mentoringu ke zlepšení duševního zdraví 

Jak je patrné, mentoring má díky své konstrukci mnoho „zabudovaných“ mechanismů působících pozitivně na pohodu a duševní zdraví. Jedná se takříkajíc o „vedlejší účinky“ mentoringu, které se projevují bez ohledu na to, jaký byl původní účel realizace mentoringového programu.  

Zajímavé však je, že podle průzkumu některé společnosti záměrně zavádějí mentoring ve svých podnicích – právě proto, aby zlepšily pohodu. Ukazuje to mimo jiné studie provedená v roce 2021 na zaměstnancích amerických firem. V této studii respondenti konkrétně uvedli mentoring jako jednu z forem podpory duševního zdraví, kterou ve své firmě využívají. Úplný seznam metod, které respondenti využívají ke zlepšení pohody, zahrnoval: 

1. Dovolená: 21% 

2. Pružná pracovní doba: 18% 

3. Psychologická terapie v pracovní době: 16% 

4. Koučování nebo mentoring: 15% 

5. Snížení pracovní zátěže: 15% 

6. Pravidelné schůzky s nadřízeným: 15% 

Jak spustit mentoringový program ve firmě? 

Výzkum, který jsem uvedl, ukazuje, že téma duševního zdraví na pracovišti je nesmírně důležité a podle mého názoru bude v nadcházejících letech nabývat na významu. Zároveň je jednou z metod, kterou stojí za to využít ke zlepšení pohody, mentoring.  

Mentoring je však v evropských podnicích stále nepopulární metodou rozvoje zaměstnanců a mnoha podnikům chybí znalosti a zkušenosti, jak takový proces provádět. Proto jsme vytvořili Mentiway – nástroj věnovaný mentoringu, který umožňuje realizaci programu a jeho efektivní vedení bez předchozích zkušeností. Neváhejte nás kontaktovat.