Co je mentoring. Definice, příklady, co je mentoring v praxi.

Návrat

Z polštiny přeložil DeepL

Mentoring je jednou z nejcennějších forem osobního a profesního rozvoje, která provází lidstvo již po staletí v procesu předávání znalostí, zkušeností a moudrosti z jedné generace na druhou. Ačkoli se může zdát, že koncept mentoringu je všeobecně známý, stojí za to prozkoumat jeho podstatu a pochopit, jak může přispět k úspěchu jednotlivce i organizace.

V tomto článku se blíže podíváme na fenomén mentoringu, počínaje jeho definicí a etymologií, přes konkrétní příklady až po přínosy praktického využití mentoringových programů. Dozvíme se, co přesně mentoring je, k jakým účelům může sloužit a jakými různými způsoby jej lze realizovat v dnešním světě, který je každým dnem složitější a náročnější.

Definice mentoringu

Asi každý instinktivně chápe, co je to mentoring a mentor. Hlavně druhé jmenované slovo je v jazyce běžně přítomné, často používané, chápané jednoduše jako zkušený člověk, rádce nebo učitel. Samotný mentoring je chápán jako pomoc někomu, poskytování rad, sdílení znalostí.

Tato definice je však na jedné straně velmi široká a málo konkrétní. Na druhé straně se mentoring jako druh rozvojové aktivity již pevně usadil na trhu vzdělávání a rozvoje. Proto bylo nutné tento pojem upřesnit přidáním konkrétních zásad, které definují mentoring jako něco víc než jen pomoc nebo sdílení znalostí.

Pravděpodobně nejběžnější je definice prosazovaná EMCC. Podle ní je „mentoring kognitivní vztah zahrnující sdílení dovedností, znalostí a zkušeností mezi mentorem a mentee prostřednictvím rozvojových rozhovorů, sdílení zkušeností a modelování rolí. Tento vztah může zahrnovat mnoho různých kontextů a je inkluzivním obousměrným partnerstvím pro vzájemné učení, které oceňuje rozdíly.“

Definice v původním jazyce:

“Mentoring is a learning relationship, involving the sharing of skills, knowledge, and expertise between a mentor and mentee through developmental conversations, experience sharing, and role modelling. The relationship may cover a wide variety of contexts and is an inclusive two-way partnership for mutual learning that values differences.”

Zdroj definice: https://emccpoland.org/2021/11/08/mentoring-lepsze-rozumienie-definicji-mentoringu/

Jak je vidět, tato definice rozšiřuje samotné vyučování o konkrétní techniky – konkrétně o rozvojové rozhovory, sdílení zkušeností a techniky modelování rolí. Kromě toho tato definice zdůrazňuje rozmanitost a její přijetí, a dokonce i učení se z odlišností.

V oboru samozřejmě existuje více definic. Většinou jsou si podobné, liší se pouze zdůrazněním konkrétních oblastí relevantních pro danou organizaci. Například sdružení Promentor definuje mentoring jako „partnerství mezi mentorem/mentee a mentee/klientem, při němž se mentee s podporou znalostí, zkušeností a osobnosti mentora učí a rozvíjí sám sebe, definuje a realizuje své vlastní cíle a vizi sebe sama v profesní a/nebo osobní oblasti“.

Zdroj: https://www.promentor.pl/czym-jest-mentoring/

Jak vidíte, v tomto případě klade Promentor důraz na vlastní rozvoj mentee, budování povědomí a realizaci vlastních cílů a vizí, kde mentor je „pouze“ podporou.

My jako Mentiway s těmito definicemi samozřejmě souhlasíme s tím, že aby byl mentoring skutečně účinný, je třeba přidat další dvě oblasti týkající se strukturování a procesního přístupu:

• Každý proces mentoringu musí vycházet z konkrétních rozvojových cílů mentee,
• by měla být rovněž zakončena přehledem těchto cílů a společným shrnutím.

Kromě toho, aby byl mentoring jako proces L&D ve firmách a organizacích přítomen, je nutné přidat také rozměr celkového monitorování a hodnocení procesu, aby mohli vlastníci programů hodnotit jejich účinnost.

Co je mentoring v praxi?

V praxi takto chápaný mentoring spočívá v organizování programů a příležitostí pro lidi, kteří se chtějí podělit o své znalosti a zkušenosti (mentoři/mentees), s těmi, kteří chtějí mít z těchto zkušeností prospěch (mentees).

Tyto procesy mohou mít uzavřenou nebo otevřenou formu. Uzavřené programy se vztahují na omezenou skupinu osob – například na zaměstnance určité společnosti. V otevřených programech se teoreticky může přihlásit kdokoli, ale často jsou tyto programy určeny i specifickému publiku – například lidem, kteří se zabývají IT, právem nebo nemovitostmi.

Mentoringové programy mají obvykle začátek a konec a jsou organizovány v ročních cyklech. Obvykle začínají komunikací a náborem mentora (mentorů) a mentees a sérií workshopů a školení, které účastníky seznamují s mentoringem, ale také s tématy specifickými pro dané odvětví.

V případě otevřených programů musí mentees nejčastěji zaplatit určitý poplatek za účast v programu – již v závislosti na konkrétním programu.

Mentoring a koučování

Mentoring má mnoho společných rysů s koučováním a často se s ním zaměňuje. Proto je vhodné poukázat také na rozdíly mezi oběma procesy.

Rozdíly jsou především v rolích kouče a mentora. Konkrétně Kouč je osoba, se kterou se učíme, a Mentor je někdo, od koho se můžeme něco naučit. Jinými slovy, Kouč má inspirovat, vyzdvihnout silné stránky Koučovaného. Má klást obtížné otázky, provokovat myšlenky, pomáhat vystoupit z informační bubliny. Mentor(ka) naproti tomu tyto úkoly částečně také plní, ale především je to člověk, který má zkušenosti v určité oblasti a sdílí je s Mentee.

Kromě toho musí být kouč z titulu své funkce vyškolen a mít zkušenosti v oblasti koučování. Měl by mít certifikát a pokud možno absolvovat co nejvíce tréninků. Bylo by také dobré, kdyby mentor(ka) znal(a) příslušné koučovací techniky, ale to není podmínkou pro efektivní výkon jeho role.

Velmi důležitým rozdílem je také výše zmíněná znalost domény. Kouč nemusí „znát“ oblast, ve které bude koučovaného podporovat. Při koučování například v oblasti prodeje nemusí být kouč vynikajícím obchodníkem. Stačí, když bude vhodně klást otázky a vést koučovaného k tomu, aby se v této oblasti rozvíjel. Mentor(ka) by naproti tomu měl(a) mít rozhodně výrazně větší znalosti a zkušenosti než mentee v oblasti, ve které se chce mentee rozvíjet.

Typy mentoringu

Kromě výše uvedeného dělení na otevřené a uzavřené mentoringové programy můžeme mentoring rozdělit také podle jeho cílů a typů rozvíjených kompetencí.

• Tradiční mentoring. Jedná se o nejběžnější typ mentoringu, kdy zkušený mentor poskytuje podporu a rady mladšímu nebo méně zkušenému mentee.
• Kariérní poradenství. Zaměřuje se na profesní rozvoj. Mentor pomáhá mentee při definování kariérních cílů, plánování kariéry a rozhodování o kariérním rozvoji. Většinou je k dispozici na univerzitách v rámci kariérních kanceláří. Viz také výsledky našeho průzkumu o mentoringu na vysokých školách v Polsku.
• Vedení mentoringu. Tento typ mentoringu se zaměřuje na rozvoj vůdčích dovedností. Mentor (mentoři) pomáhají mentee rozvíjet vůdčí schopnosti, řízení týmu a strategické rozhodování.
• Technické poradenství. Zaměřeno především na osoby pracující v technických oborech. Mentor(é) pomáhá(jí) mentee získat technické dovednosti, řešit problémy a navrhovat řešení.
• Mentoring pro osobní rozvoj. Zaměřuje se na osobní rozvoj a měkké dovednosti. Mentor(ka) pomáhá s budováním sebedůvěry, zvládáním stresu, mezilidskou komunikací a řešením konfliktů.
• Mezigenerační mentoring. Tento typ mentoringu spojuje různé věkové skupiny. Starší mentor sdílí své zkušenosti s mladším mentee, což může vést k výměně názorů a znalostí.
• Obrácený mentoring. Jedná se o další formu mezigeneračního mentoringu, kdy mladší osoba je Mentorem (Mentory) a sdílí znalosti se starším Mentee (Mentee) například v oblasti moderních technologií.
• Akademický mentoring. Zaměřuje se na podporu studentů nebo žáků zkušenými mentory, kteří jim pomáhají uspět ve vzdělávání.
• Podnikatelský mentoring. Je určen lidem, kteří chtějí začít nebo rozvíjet vlastní podnikání. Mentor se zkušenostmi z podnikání poskytuje podporu při plánování, strategii a rozvoji podnikání.
• Sociální mentoring. Zaměřuje se na sociální podporu a osobní rozvoj. Lze využít v neziskových organizacích, kde mentor(é) pomáhají mentees se sociální adaptací a osobním životním rozvojem.
• Sportovní mentoring. Tento typ mentoringu je zaměřen na sportovce a může zahrnovat podporu v oblasti tréninkových technik, rozvoje sportovní kariéry a zvládání tlaku.
• Mentoring umělců. Zaměřuje se na umělecký rozvoj, kdy mentoři pomáhají mladým umělcům rozvíjet jejich tvůrčí schopnosti a posouvat jejich uměleckou kariéru.
• Rodičovský mentoring. Pomoc rodičům při výchově dětí. Mentoři se zkušenostmi s rodičovstvím poskytují podporu a poradenství v otázkách souvisejících s výchovou a vývojem dětí.

Jak vidíte, existuje mnoho různých forem mentoringu. Pro každého se najde něco…

… jak začít jako Mentee?

Ti, kteří chtějí do svého rozvoje zahrnout mentoring, mají několik možností.

První možností je jednoduše vyhledat seznam otevřených mentoringových programů ve vyhledávači pomocí dotazů jako „mentoringový program“, „nábor mentorů“, „přihlásit se jako mentee“ apod. Samozřejmě, že období náboru do většiny programů je uzavřené. Období náboru do většiny programů je samozřejmě uzavřené, a proto se může stát, že v danou chvíli nebude možné se do programu přihlásit. Nic vám však nebrání uložit si program a přihlásit se, až bude vyhlášen nový nábor.

Druhou možností je vyhledat některou z mnoha dnešních oborových organizací a nadací a připojit se k ní. Například Women in Law, Work Moms, Dare IT atd. Tyto organizace velmi často vedle svých dalších aktivit pořádají mentoringové programy otevřené pro své účastnice či účastníky.

Poslední možností je obrátit se na svého zaměstnavatele (manažera nebo personální oddělení) nebo na univerzitu (obvykle v kanceláři pro kariéru) a zeptat se, zda organizují mentoringové programy. Pokud ne, můžete vždy navrhnout zahájení pilotního projektu. Iniciativa zdola nahoru a širší zájem mohou přimět firmy ke spuštění vlastních programů.

Samotná účast na mentoringu, kromě specifických podmínek zvoleného programu, nevyžaduje žádné znalosti ani zkušenosti. Jediným požadavkem je povědomí o tom, co mentoring je, a vysoká míra odhodlání k vlastnímu rozvoji.

Jak začít pracovat jako mentor

Pro potenciální mentory a mentorované je cesta k vyhledávání programu podobná jako výše. S rostoucím zájmem o mentoring a zvyšujícím se rozsahem mentoringových programů organizátoři stále častěji vyžadují, aby Mentoři a Mentorky měli předchozí zkušenosti alespoň s jedním procesem. Proto ještě před vstupem do programu stojí za to zvážit možnost rozšíření vlastních zkušeností.

Nejjednodušší metodou se zdá být navrhnout zaměstnavateli, aby zorganizoval interní mentoring, a přihlásit se jako dobrovolník (dobrovolníci). Případně si můžete sami vyhledat Mentee – například tak, že na intranetu sdělíte svou ochotu stát se Mentorem(kou).

Na polském trhu existuje také řada škol mentoringu, kde můžete získat počáteční znalosti a později i certifikát mentora. To může být určitou alternativou či doplňkem k účasti v prvních mentoringových procesech.

Výhody a nevýhody mentoringu jako formy rozvoje

Na závěr je třeba objektivně upozornit na výhody mentoringu, ale také na nevýhody či omezení spojené s touto formou rozvoje.

Výhody mentoringu

• Předávání zkušeností a znalostí. Mentoring umožňuje předávání cenných zkušeností a znalostí od zkušených zaměstnanců mladším nebo méně zkušeným zaměstnancům. To může zkrátit dobu potřebnou pro rozvoj dovedností a kariéry.
• Individuální přizpůsobení. Mentoringové programy lze přizpůsobit individuálním potřebám účastníků. To znamená, že se mentoři mohou zaměřit na konkrétní oblast rozvoje, což je u jiných forem školení obtížnější.
• Motivace a zapojení. Účast na mentoringu může zvýšit motivaci a angažovanost zaměstnanců. Pracovníci vědí, že organizace investuje do jejich rozvoje, a vidí perspektivu povýšení.
• Budování sítě. Mentoring pomáhá budovat cenné profesní kontakty. Mentoři se často dělí o své kontakty a ukazují účastníkům, jak rozvíjet profesní síť.

Další výhody mentoringu

• zlepšení duševního zdraví v práci,
• 2x rychlejší povýšení mentorovaných zaměstnanců,
• třikrát nižší fluktuace zaměstnanců,
• úspory ze sníženého obratu ve výši 67 %.

Nevýhody mentoringu

• Nevyvážené vztahy. Mentoring může vést k nevyváženým vztahům, zejména pokud jsou mentor(é) a adept z různých demografických skupin (např. věk, pohlaví). To může vést k nedostatečnému porozumění a komunikačním potížím.
• Nedostatečná standardizace. Na rozdíl od školení je mentoring méně standardizovaný. Každá dvojice Mentor-Adept může pracovat jinak, což může vést k nerovnoměrnému rozvoji zaměstnanců.
• Časová náročnost. Mentoring může být časově náročný jak pro mentora (mentory), tak pro mentees. V organizaci s velkým pracovním vytížením může být obtížné jej zvládnout.
• Nedostatečná kvalifikace mentorů. Ne každý zkušený zaměstnanec je vhodný pro funkci mentora (mentorů). Nedostatek vhodných poradenských a pedagogických dovedností může vést k neefektivním mentorským vztahům.

Zásady dobrého mentoringu

Aby byl proces mentoringu účinný, je třeba mít na paměti některé základní zásady.

• Před zapojením do mentoringového programu
  • Pochopení toho, co je mentoring
  • Přehodnocení vlastní motivace k účasti na procesu.
• Vymezení rolí, odpovědností a pravidel spolupráce
  • Vstoupení do role mentee
  • Vstup do role mentora
  • Uzavírání smluv o zásadách spolupráce
• Provádění procesu
  • Budování mentorského vztahu
  • Stanovení cílů procesu
  • Zohlednění cílů
  • Vyhodnocení a dokončení procesu